Maria Montessoriová (1870–1952) byla významná italská lékařka, antropoložka a pedagožka. Jako první žena v Itálii byla promována doktorkou medicíny, poté začala pracovat jako asistentka na Univerzitní psychiatrické klinice v Římě, kde se zaměřila na výchovu mentálně postižených dětí. V roce 1907 otevřela první Dům dětí (Casa dei Bambini) určený pro chudé děti předškolního věku. Při své práci si všímala, jak děti vstřebávají zcela přirozeně a nenuceně znalosti ze svého bezprostředního okolí. Na základě toho vypracovala zcela novou vzdělávací metodu, která pomocí speciálních učebních pomůcek a vytvořením vhodného prostředí podporuje přirozený zájem dítěte, pomáhá mu osvojit si správné pracovní návyky i vytvářet vlastní úsudek. Rodiče upozorňuje na závažnost jejich poslání a připomíná jim, že láskyplným a nerepresivním přístupem k dítěti mohou kladně ovlivnit život celé společnosti i budoucnosti lidstva. Její vzdělávací metody i dnes korespondují s nejnovějšími poznatky psychologie a pedagogiky.